Before someone gets lost

Rizikovými skupinami lidí, kteří se mohou kdykoliv a kdekoliv ztratit jsou hlavně děti, senioři a lidé s možnou duševní anebo mentální poruchou, lidé v neznámém prostředí, lidé s poruchou orientace a také lidé, u kterých je sklon k sebepoškozování, anebo útěkům. Nejen u těchto skupin lidí je dobré dodržovat určité zásady prevence, které vychází z výše popsaných zásad, tj. vyžadovat, aby tyto osoby automaticky hlásily svůj pohyb, své záměry, místa vycházek a vy jste znali jejich pravidelné rituály. V dnešní době mobilních telefonů a jiných komunikačních a lokalizačních pomůcek kontrolovat, zda jsou vždy v provozuschopném stavu s nabitými bateriemi a lidé si je automaticky berou s sebou, pokud odchází z domova. Kontrolovat i oblečení, popřípadě je přizpůsobit předpovědi počasí anebo stavu prostředí, ve kterém se osoby můžou pohybovat. U lidí, kde je předpoklad možných problémů je vhodné k dokladům anebo do věcí, které běžně nosí, přidat informaci, které mohou zjednodušit identifikaci osoby, anebo kontakt na příbuzné, anebo známé. U rizikových skupin je možné využití i elektronických identifikátorů pohybu.

Aniž bychom si to někdy chtěli připustit, ztratit se, není zas až tak velký problém. Může se to stát jak ve městě, tak i ve volném terénu. I když se zdá, že je u nás velmi hustá infrastruktura a plochy lesů, luk a polí nejsou velké, roční statistiky hledaných a pohřešovaných osob jdou do tisíců a jsou alarmující.  

Příčiny, proč se lidé ztrácí jsou různé a když pomineme případy, kdy se lidé chtějí, ztratil úmyslně, je dobré držet se několika základních pravidel, která nám umožní náhlou krizovou situaci řešit.

V každém případě je dobré, těmto situacím předcházet, a tak několik rad:

PREVENCE:

  1. NABITÝ MOBILNÍ TELEFON – v každém případě je dobré nejen na delší vycházky, ale třeba i na houby, chodit s nabitým mobilním telefonem. Signál mobilního telefonu lze lokalizovat a určit souřadnice GPS. Pro ty, kdo už postrádají někoho ze svého okolí, je základní radou, volat na telefon pohřešované osoby a pokud je nedostupný, anebo telefon ztracená osoba nebere, obvolat známé, kamarády. Nevolat mnohokrát opakovaně, vybíjíte mu baterky.
  2. NĚKDO BY MĚL VŽDYCKY VĚDĚT, KDE JSEM – V místě bydliště, pokud je to možné, někomu z příbuzných, nebo kamarádů nahlásit, kam se chystáte a kdy se asi vrátíte (platí hlavně u dětí). Pokud bydlíte ve společné domácnosti a nečekaně odcházíte, není určitě problém napsat na kus papíru informaci, kam jdete a kdy se asi vrátíte.
  3. LÉKY, MEDIKAMENTY, POMUCKY – Pokud užíváte léky, anebo jiné medikamenty, je třeba je mít sebou a to nejen jednu dávku, kterou byste si měli dávat v nějakém krátkém časovém období. Nikdy nevíte, kde se zapovídáte se sousedkou, anebo kamarády a plánovaná vycházka se tak může protáhnout.
  4. ODPOVÍDAJÍCÍ OBLEČENÍ – změny počasí jsou velmi rychlé a mění se i během dne. Oblečení by mělo odpovídat nejen módním trendům, ale i prostředí, kam jdeme. Pohodlné boty, oděv chránící před sluncem, větrem, nebo deštěm.

 

When I get lost

  1. 158 linka POLICIE – Pokud se už ztratíte anebo nastane jakákoliv krizová situace je prvním řešením zavolat na linku 158, nebo mezinárodní číslo IZS – 112. 
  2. KLID, ŽÁDNÁ PANIKA – Nedovoláte-li se na linku Policie 158, nebo 112, nebo není-li k dispozici signál a nemůžeme se dovolat ani příbuzným, nezmatkujte, pokuste se uklidnit, zhluboka vydýchat. Nevybíjejte telefon zbytečným dlouhým voláním, v každém případě, pokud vám volaný ihned nezvedá telefon, bývá pravidlem, že se na známé nepřijaté číslo většinou zpětně volá. Navíc, pokud jste zanechali vzkaz, určitě se vám ozvou příbuzní ihned, jakmile vaše nepřijaté volání najdou. Rozhlédněte se kolem, než místo opustíte, zanechejte nějakou značku - třeba monogram z kamínků a pak se vydejte směrem, kde slyšíte nějaký hluk, anebo, kde vidíte světla. V hornatém terénu se většinou postupuje směrem do údolí, pokud narazíme na vodní tok, tak podél tekoucí vody po proudu. V žádném případě nepobíhejte bezmyšlenkovitě z místa na místo, uklidněte se s s rozmyslem šetřete síly. Pokuste se dojít na cestu, nebo pokud je na blízku nějaké obydlí, nebo lidé a požádejte o pomoc.
  3. ZRANĚNÍ, NEPOHYBLIVOST – V případě zranění, nebo když se nemůžete pohybovat, se snažte provizorně si zranění ošetřit. Poslouchejte, jestli nezaslechnete nějaké zvuky. Volání „Pomoc“, nemusí být nepřetržité, zbytečně se tím vysilujete. Pokud máte sirky anebo zapalovač, je dobré rozdělat oheň. To upozorní nejen strážce lesa, ale i lidi v okolí, popřípadě letecký průzkum lesů, který se provádí preventivně v období, kdy hrozí požáry. Ale s velkou opatrností a provizorním zabezpečením proti rozšíření požáru. Přes noc je třeba se pokusit chránit dostupnými prostředky proti chladu, větru a vlhkosti.
  4. ZAHÁJENÍ PÁTRACÍ AKCE – Je třeba si uvědomit a věřit, že když se nevrátíte ve stanovenou dobu domů, příbuzní a kamarádi se určitě budou po vás shánět. Pokud vyrozumí Policii, je většinou připraven i vrtulník s termovizní a do terénu jsou vyslány rojnice k prohledávání terénu. Proto se neschovávejte, a pokud slyšíte hluk, je třeba se ozvat, třeba i tím, že budete klackem bouchat do stromů. Pokud vaši příbuzní anebo kamarádi nevolají Policii a zavolají k nám, my Policii většinou informujeme o našem výjezdu a všechny kroky s odborem pátrání konzultujeme. Speciálně vycvičený pes – mantrailer pokud dostane odpovídající pachový předmět má jediný úkol - co nejrychleji a co nejkratší cestou nalézt hledanou osobu. Pokud se pracuje v součinnosti Policií a složkami IZS, ve směru, který určí MT tým, se vysílá vrtulník s termovizí, čtyřkolky anebo jsou zde přednostně vyslány rojnice dobrovolníků a policistů. V každém případě se lokalizuje mobilní telefon ztracené osoby.
  5. VĚŘTE, ŽE V TĚCHTO PŘÍPADECH JSOU VYUŽÍVÁNY VŠECHNY DOSTUPNÉ PROSTŘEDKY K CO NEJRYCHLEJŠÍMU NALEZENÍ HLEDANÉ OSOBY.